Rulandské šedé je moštová odrůda révy vinné, popínavé dřevnaté liány, světlého, šedohnědého kmenu (réví), jehož borka (kůra) se loupe v dlouhých pruzích, a ze kterého se vyrábí bílé víno.
Listy jsou v zásadě okrouhlé, středně velké, širší než delší, se 3 až 5 laloky s mělkými až středně hlubokými výkroji a oblým dnem, na rubu hladké, slabě ochmýřené. Barva listů je sytě zelená, povrch hrbolatý, puchýřovitý. Řapík je krátký až středně dlouhý, mírně narůžovělý s otevřeným výkrojem ve tvaru V. Listí se na podzim barví do žluta, zimní pupeny jsou malé a tupé.
Obojetné (oboupohlavní) hroznovité květenství je pětičetné, samoopylovací (samosprašné), žlutozelené barvy. Hrozen je malý až středně velký dosahující průměrné délky 10 cm, průměrné hmotnosti 120g, zřídka s křidélky, krátce válcovitý, velmi hustý a kompaktní s krátkou stopkou.
Bobule jsou středně malé (7 – 15 mm), okrouhlé až vejčité, šedorůžové až modravě šedé barvy, slupka je tenká až středně pevná, s výrazným voskovým povlakem, dužina je rozplývavá, šťavnatá, velmi sladká, neutrální chuti.
Odrůda Rulandského šedého začíná rašit v polovině dubna, je tedy středně raná a vyhovují mírné jižní svahy s dostatečně vododržnými půdami, nesnáší mělké a suché půdy. Jarní mrazíky jí mohou uškodit, zimním mrazům dřevo poměrně odolává. Odolnost proti houbovitým chorobám je poměrné dobrá. Na nevhodném podnoží opadávají květy. Rulandské šedé kvete v polovině června, zraje (zaměkání hroznů) v srpnu a dozrává ke konci září.
V České republice je Rulandské šedé pěstováno ve všech podoblastech obou vinařských oblastí, přičemž v posledních letech podíl vinic s touto odrůdou stále roste. Největší rozlohy vinic najdeme ve Velkopavlovické podoblasti na Moravě.
